facebook Klub Kudy Kam

- Dvouplicní (Lepidosireniformes)

Dvouplicní jsou skupinou starobylých ryb patřících do podtřídy Dvojdyšní (Dipnoi). Jejími zástupci jsou poměrně dobře známí bahníci. Tyto starobylé ryby si zachovaly dobře vyvinuté primitivní znaky jako je možnost dýchat vzduch nebo přítomnost lalokovitých ploutví s dobře vyvinutou vnitřní kostrou.
Dnes se vyskytují pouze v Austrálii, Africe a v Jižní Americe, ale dříve obývaly celý prakontinet Gondwana. Většina druhů je tak dnes již vyhunulá.
Všechny druhy mají nepřerušenou, chrupavčitou páteř (notochord) a silně rozvinutý palatální chrup. Jsou to tedy praví masožravci.
Díky konvergentí evoluci se jim vyvinuly vnitřní nozdry, podobné jako u čtvernožců.
Moderní bahníci mají řadu larválních znaků. Dají se tedy zařadit mezi pedomorfní živočichy, což jsou ti, kteří si v dospělosti zachovávají larvální znaky. Vykazují také největší genom mezi všemi obratlovci.
Všichni dnešní bahníci mají protáhlé tělo s masitými párovitými prsními a břišními ploutvemi a jednou ploutví ocasní, která zde zastupuje ploutev ocasní, řitní a hřbetní vyvinuté u klasických ryb.


Bahník australský

Všichni bahníci mají dvě plíce, výjimkou je bahník australský (Neoceratodus forsteri), který má pouze jednu. Plíce jsou přímo napojeny na hltan (pharynx) což umožňuje dýchání vzdušného kyslíku.  Jejich plíce jsou také homologní s plícemi čtvernožců. Jediný z bahníků, který dokáže dýchat kyslík přes žábry je také bahník australský. Ostatní druhy je mají příliš zakrnělé na to, aby přes ně mohla probíhat výměna plynů.
Afričtí a jihoameričtí bahníci jsou schopni přežít sezónní totální vyschnutí místa kde žijí, díky zahrabání do bahna a estivaci (letnímu spánku). Změna metabolismu umožňuje bahníkům zpomalit metabolismus na 1/60 jejich normálního metabolického tempa a bílkovinný odpad je převeden z amoniaku na méně toxickou močovinu (normálně vylučují dusíkaté sloučeniny jako čpavek přímo do vody, což v tomto případě nemohou).
Bahníci jsou extrémně dlouhověcí. Jeden exemplář bahníka australského je v Zoo Chicago již od roku 1933.
V Africe se na jejich lov specializoval člunozobec africký (Balaeniceps rex), což je mokřadní pták řazený do příbuzenstva čápů (Ciconiiformes), v poslední době však do příbuzenstva pelikánů (Pelecaniformes).
V současné době jsou bahníci řazeni do dvou řádů a tří čeledí. Řád Ceratodontiformes zahrnuje pouze jednu současnou čeleď s jedním druhem, a to bahníkem australským (Neoceratodus forsteri). Druhým řádem je řád Lepidosireniformes. Do ní spadá čeleď Lepidosirenidae s jedním jihoamerickým druhem bahník americký (Lepidosiren paradoxa), a druhá čeleď Protopteridae se 4 africkými druhy.

Druhy chované v DDM Orlová:

  • Bahník západoafrický (Protopterus annectens)

Má vyčnívající čumák a malé oči. Jeho párové ploutve jsou dlouhé a vláknité. Má 34-37 párů žeber. Význačné jsou pro něj také kruhovité skvrny na kůži. Hřbetní strana je olivová nebo hnědá, břišní je světlejší. Šedočerné nebo hnědavé skvrny jsou umístěny na těle a ploutvích, s vyjímkou břicha. V přírodě dorůstá až do délky 1m. V Africe se vyskytuje ve státech Kongo, Gambie, Nigérie, Súdán, Senegal, Sierra Leone, Zambie a Guiena, kde obývá různé typy stojatých vod

.      

   

xnxx porn