facebook Klub Kudy Kam

Mlži (Bivalvia)

Mlži (Bivalvia) patří stejně jako plži do kmene Měkkýšů (Mollusca) a jsou tedy jejich blízkými příbuznými. Stejně jako oni to jsou bezobratlí živočichové s vnější schránkou - ulitou. Jinak se však od plžů velice výrazně odlišují. Ulita mlžů se nazývá lastura a jejich tělo kryjí vždy dvě. Tělo tak z vnějšku získává výraznou bilaterální symetrii - je z obou stran stejné. Tělo je tvořeno pouze nohou a trupem, ostatní části jsou redukovány. Tělo samotné je pak chráněno pláštěm, tvořeným dvěmi laloky, z nich každý vylučuje jednu lasturu. Lastury jsou pak k sobě spojeny tzv. zámkem, vazy a silnými svaly.
S okolním prostředím je tělo mlžů spojeno pouze 3 otvory - otvorem přijímacím, vyvrhovacím a otvorem pro vysunování svalnaté nohy. První dva otvory bývají protaženy do sifonů - trubic, které mají mlži vystrčeny nad substrát do kterého jsou zahrabáni.
Hlava je tedy redukována a nejsou na ní tudíž ani oči ani radula ("jazyk" měkkýšů). Oči se však mohou přesto na jiných místech vyskytovat, i ve větším množství. Dýchají pomocí žaber. Jejich hlavním orientačním smyslem je čich, méně se pak orientují podle hmatových buněk.
Svalnatá noha jim slouží k zahrabání do písku. Pohybují se však zcela jinak než plži. K podkladu se mohou také pevně přichytit, doslova "přirůst", pomocí tzv. Byssových vláken. Což jsou pevná vlákna vylučovaná nohou Někteří z nich dokáží i částečně plavat pomocí klapání lastur a vytlačování vody.
Živí se filtrováním potravy, tedy drobnými částečky různé (ať už rostlinné či živočišné) potravy, která se zachytí na jejich žábrách. Menší část se živí požíráním bahna a ještě menší část je dravá.

S rozmnožováním je to poměrně složité, a taktéž zcela jiné, než u plžů. Jejich vývin je nepřímý, to znamená, že probíhá přes larvu. Oplození je vnější. Samec a samice do vody vypustí pohlavní buňky a ty se zde smísí. Poté se z oplozeného vajíčka vylíhne larva - glochídium. Ta dokáže plavat a zachytí se na žabrách ryby. Je tedy parazitem, cizopasníkem. Zde se přiživuje tak dlouho, než doroste vhodné velikosti a pak se pustí. Dopadne na dno a dále žije klasickým životem mlže. Larva některých se nazývá veliger a vývíjí se odlišným způsobem.


Najdeme mezi nimi jak mořské, tak i sladkovodní druhy různé velikosti. Některé žijí i v ČR. Většina jich však žije v moři a jen malá část se přizpůsobila životu ve vodách se sníženou salinitou. Žijí převážně hrabavě, jsou tedy více či méně zahrabáni do jílovitého či písčitého podkladu ze kterého jim trčí pouze sifony. Někteří se nezahrabávají a vedou přisedlý život na skaliscích. Další pak do skal a kamenů vrtají chodby, což vedlo ke zmenšení, ztenčení až k téměř úplné redukci lastur.
Mezi sladkovodní druhy žijící u nás patří perlorodka říční (Margaritifera margaritifera), velevrub malířský (Unio pictorum), škeble rybničná (Anodonta cygnea), hrachovka říční Pisidium amnicum) nebo slávička mnohotvárná Dreissena polymorpha). Perlorodka je pak kriticky ohrožená.
a mezi mořské pak ústřice (Ostrea), slávky (Mytilus), srdcovky (Acanthocardia), perlotvorky (Pinctada), kropenky (Penicillus), zejovky (Lima), kyjovky (Pinna), oříškovky (Nucula), střenky (Solen), rozchlipky (Mya), skulaři (Pholas) nebo dobře známí, největší mlži vůbec - zévy (Tridacna).

Druhy chované v DDM Orlová:

  • Dočasně jsme bez zástupců mlžů
xnxx porn