facebook Klub Kudy Kam

Ocasatí (Caudata)

Typickými ocasatými obojživelníky jsou dobře známí mloci a čolci. Podle nich můžeme i obecně charakterizovat tento řád obojživelníků. Obvykle mají plochou hlavu, dlouhé tělo a ocas - ten u všech přetrvává i v dospělosti.. Přední končetiny mají 4 prsty, zadní pak 5 prstů. Většina druhů má v dospělosti 4 nohy, některé druhy však jen dvě. Ty mají často dlouhé, úhořovité tělo. Mezi všemi obratlovci jsou zcela unikátní svou regenerační schopností. Ztracené končetiny, i jiné části těla, jim zpět narostou. Před predátory se tak dokáží bránit odvržením ocasu. Neznalý člověk si je může splést s nějakým ještěrem, rozdíl je však zřejmý. Obojživelníci nemají šupiny, a jejich kůži kryje sliz, který brání kůži proti vyschnutí - kůže je tedy, na rozdíl od plazů, slizká. Na kůži však najdeme i žlázy produkující jed, takoví ocasatí jsou pak často výstražně zbarveni, např. náš mlok skvrnitý. Kůže ale také splňuje ještě další funkci, a to, že pomáhá v dýchání. Jinak dýchají klasicky plícemi, a pulci a u některých druhů i dospělci také žábrami.  Jejich larvy, pulci, se tedy vyvíjejí ve vodě, stejně jako pulci žab. Jak poznat pulce ocasatého od pulce žáby? Jedoduše!. Pulcům ocasatých obojživelníků narůstají nejprve přední nohy, naopak pulcům žab nejprve nohy zadní. Po přeměně pak většina obojživelníků tráví život na souši, někteří však tráví celý život pod vodní hladinou. U některých se vyvinula tzv. neotenie - i v dospělosti jim zůstávají žábry. Kvůli slizu na kůži však nemohou osídlovat suchá místa. Žijí tak většinou v blízkosti vody, nebo v jiných vlhkých biotopech. Všichni jsou draví a loví především hmyz, kroužkovce a další bezobratlé. Někteří také drobné obratlovce. Některé druhy loví podobně jako žáby vystřelováním lepkavého jazyku. Pulci, a dospělci některých čistě vodních druhů, mají vyvinutou boční čáru, podobně jako ryby. Ta jim pomáhá při lovu kořist, protože s ní zaměřují změny ve tlaku vody. Většinou měří mezi 10 až 20 centimetry. Nejmenšími jsou mločici rodu Thorius, kteří i s ocasem měří 2,7 cm. Naopak největším je velemlok čínský (Andrias davidianus), který v dospělosti měří 1,8 metru a dosahuje váhy až 65 kg. Vyskytují se na všech kontinentech s vyjímkou Austrálie a většiny Afriky (zde pouze v severozápadním rohu). Celá 1/3 všech známých druhů pochází ze Severní Ameriky.
Mezi ocasaté tedy patří velemloci, pamloci, axolotli, úhořici, mlokani, mločíci, macaráti, mlokánci, mloci a čolci a poslední skupinou jsou surýni.

 

Druhy chované v DDM Orlová:

  • Axolotl mexický (Ambystoma mexicanum)

Jedná se o typické představitele ocasatých obojživelníků u kterých se vyvinula neotenie. Přeměnu lze v lidské péči uměle vyvolat, v přírodě k ní dochází jen velice zřídka. Dosahuje délky až 35 cm, má tmavé zbarvení, plochou hlavu a po jejich stranách vyčnívající keříčokvité žábry. Dobře známé bílé zbarvení macaráta bylo vyšlechtěno uměle, jelikož se jedná o častého laboratorního živočicha.  Na hřbetě a ocasu je patrný vysoký kožní lem. V přírodě obývá pouze mexická jezera Lago de Xochimilco a Lago de Chalco.

 

  • Žebrovník Waltlův (Pleurodeles waltl)

Dorůstá velikosti 15-30 cm. Vyskytuje se pouze na Pyrenejském poloostrově a v severozápadním cípu Afriky - Maroku, Alžírsku a Tunisu. Zde obývá relativně chladné (15-24°C) stojaté vody. Přes zimní období zhruba 1-2 měsíce zimuje. Aktivní je převážně v noci, téměř celý svůj život tráví ve vodě. Před predátory se brání jednak jedovatým kožním sekretem a jednak schopností podle které dostal své pojmenování. Svá ostře zašpičatělá žebra dokáže prorazit kůží a tím zranit predátora, který jej svírá.

 

xnxx porn