facebook Klub Kudy Kam

Ploštice (Heteroptera)

Ploštice jsou řádem malého, středně velkého i velkého hmyzu (až 11 cm) s plochým tělem. Ústní ústrojí je bodavě sací, a směřuje dozadu pod tělo. Znakem který je odlišuje od jiných skupin hmyzu jsou jejich křídla. První popár je totiž přeměněn na tzv. polokrovky, ty jsou kožovité a směrem dozadu blanité. Druhý pár křídel je pak menší, blanitý a v klidu je klasicky položen na těle. Některé druhy mají křídla výrazně menší a některým, např. štěnici domácí (Cimex lectuarius), chybí křídla úplně. Nohy jsou často kráčivé, vodní druhy mají nohy plovací. U druhů živících se dravě jsou pak uzpůsobeny k lapání kořisti. Jejich zbarvení je různé, u některých velice výrazné. Samice některých druhů se o svá vajíčka a mláďata starají, jiné jsou kanibalové a své mládě v poklidu sežerou. Některé druhy jsou tedy dravé, většina jich je ale býložravá. Najdeme mezi nimi i parazity, již zmíněná štěnice. Všechny druhy proniknou svým ústním ústrojím do pletiv rostlin a tkání živočichů, kde vypustí sliny s trávicími šťávami. Obsah pak jednoduše vysají. Obývají celý svět a vytvořily druhy jak suchozemské, tak i zcela vodní. Například bruslařky se specializovaly na život na vodní hladině a jako s jediným hmyzem se s nimi lze setkat i na otevřeném moři. Celkem jich existuje asi 40 000 druhů, z toho v ČR asi 900. Mezi nejznámější ploštice patří vodoměrky, bodule, ruměnice, klopušky, znakoplavky, splešťule, kněžice, štěnice a zákeřnice.

Druhy chované v DDM Orlová:

  • Zákeřnice dvojtečná (Platymeris biguttata)

Velký druh ploštice (v dospělosti až 4 cm) obývající různorodé africké biotopy. Je dravá a aktivně loví jiné živočichy, především bezobratlé. Většinou na ně číhá a nic netušící hmyz napadne. Je schopná ulovit i kobylky nebo šváby mnohokrát přesahující její hmotnost. Její kousnutí není smrtelné, nicméně je velice bolestivé. Udajně mnohem více než včelí bodnutí. Na určitou dobu také dokáže bodnuté místo paralyzovat. Při chovu je také nutno dávat pozor na oči. Při obraně totiž dokáže vystříknout toxickou látku až na vzdálenost 40 cm. Patří mezi kanibaly, při chovu tedy musí mít dostatek vhodné potravy. Je schopná partenogeneze, tzn. že se samičky mohou rozmnožovat i bez samců. Prochází nepřímým vývojem - mláďata (nymfy) se podobají dospělcům. Křídla nymfám narůstají po 4. nebo 5. svleku.

  • Zákeřnice (Platymeris rhadamanthus)

Další krásný druh zákeřnic, méně často chovaný než druh předchozí. Oproti předchozímu druhu je také o něco menší a méně agresivní. Dobře patrný rozdíl je v barvě. Místa, která jsou u z.dvojtečné žlutá nebo bílá jsou u tohoto druhu červená. Vyskytuje se ve východní Africe. Platí pro ni všechny údaje uvedené výše.