facebook Klub Kudy Kam

Plži (Gastropoda)

Plži jsou bezobratlí živočichové z kmene měkkýšů. Vnější schránka chránící jejich tělo se nazývá ulita. Ta se skládá pouze z jednoho dílu a je jednostranně spirálně stočená.
Dorůstají velikosti od druhů menších než koruna až po obry jejichž ulita měří přes 30 cm. Vyskytují se prakticky na celém světě. Zajímavý je jejich "jazyk" - Radula. Ta funguje podobně jako hoblík a plži s její pomocí potravu doslova strouhají.
Dělíme je na předožábré, zadožábré a plicnaté. První dvě skupiny jsou pouze vodní, třetí z nich je díky primitivním plícím schopná dýchat vzduch a žít tak na souši. I přesto se ale spousta plicnatých plžů vrátila do vodního prostředí.

Druhy chované v DDM Orlová:

  • Oblovka žravá (Achatina fulica)

Pochází z východní Afriky (především Tanzánie a Keňa), odkud byla zavlečena prakticky do všech teplých oblastí světa. Zde se pak stala výrazným škůdcem a např.
v USA ji považují už za katastrofu. V přírodě obývá vlhké lesy, kde je významným rozkladačem rostlinného i živočišného materiálu Jedná se o jednoho z největších plžů, jehož ulita může měřit na délku až 20 cm.

           

  • Oblovka (Achatina iredalei)

Pochází z vlhkých oblastí afrických států Tanzánie, Keňa a Zanzibar. Patří mezi drobnější druhy oblovek a její ulita dorůstá maximálně do délky 7-9 cm. Zbarvení ulity je žluté až žlutobílé. Od ostatních oblovek se liší rozmnožováním. Neklade vajíčka, ale je živorodá.

 

  • Ampulárka argentinská (Pomacea bridgesii)

Ampulárka je vodní plž obývající ve svém přirozeném prostředí (Jižní Amerika) řadu biotopů od bažin, zaplavených příkopů a tuněk až po jezera a řeky. Přednost však dává stojaté vodě. Je odděleného pohlaví, což znamená že není hermafrodit. K tomu aby se nám rozmnožili tedy potřebuje samce i samičky. Ty snášejí vajíčka ve shluku nad vodní hladinu. Je býložravá, ale nepohrdne ani mrtvou rybou či jinou mršinou.

  • Neritina natalensis (zebra)

Je krásně zbarvený druh sladkovodního plže z řek jižní Afriky. Většina jeho příbuzných obývá moře a i tento druh zůstal na moře vázán. Dospělá samice naklade vajíčka do řeky. Z nich se vylíhnou larvy, které jsou proudem zaneseny do moře. Larvám se říká veliger. Jejich další vývoj tedy probíhá v moři. Po přeměně na "malého šněka" se vrací zpět do sladkých vod. Během života putuje dále k prameni, a u pramene řeky tak můžeme najít největší jedince. Z výše uvedeného vyplývá, že ji v lidské péči nemůžeme rozmnožit. Prozatím. Je býložravá a přijímá výhradně řasy. Ostatní rostlinnou potravu odmítá.

  • Anentome helena

Tento zajímavý všežravý plž pochází ze sladkých vod Indonésie a Thajska. Ač všežravý tak aktivně loví jiné plže. Je tedy jeden z mála dostupných "dravých" druhů plžů. Ryby samozřejmě neloví, ale mršinou ryby nepohrdne. Přiživí se také na rostlinných zbytcích. Hermafroditem není, někteří jedinci jsou tedy samci, jiní samice. Rozmnožují se velice pomalu. Průměrně klade jedno vejce za měsíc.

  • Filopaludina sp.

Sladkovodní plž z čeledi bahenkovitých (Viviparidae). Tato čeleď patří mezi předožábré plže (Otrhogastropoda), nedýchá tedy vzduch na hladině ale přímo kyslík z vody pomocí žaber. Tento druh samotný nemá české jméno, a dokonce se ani neví k jakému druhu přímo patří. Pouze se ví, že patří do rodu Filopaludina, proto tedy F.sp. U nás je chována rasa "Military helmet". Pochází z Jihovýchodní Asie.

  • Piskořka věžovitá (Melanoides tuberculatus)

Sladkovodní plž s podlouhlou a silnostěnnou ulitou, která jej poměrně dobře chrání před rybami. Dorůstá do délky 2-3 cm. Původně obývala tropické a subtropické oblasti Afriky a Asie, dnes byla zavlečena i do Havaje, Polynésie nebo Austrálie. Druh je to poměrně světloplachý, a proto má největší aktivitu v noci. Je tzv. vejcoživorodá, to znamená, že se mláďata hned po nakladení vajíček líhnou.  Patří mezi předožábré plže, kam patří převážně mořské a žábrami dýchající druhy.

 

xnxx porn